Nepál trochu jinak aneb s kytarou v 6000 metrech

Autor: Jan Odehnal | 24.8.2016 o 22:32 | Karma článku: 2,52 | Prečítané:  398x

Nepál touží alespoň jednou navštívit snad každý trekař. Je vzrušující vidět na vlastní oči nejvyšší vrcholy světa, legendární nosiče šerpy či karavany jaků s těžkými náklady a kytara je ten nejlepší sbližovací prostředek.

    Do Nepálu se vypravila i naše partička, konkrétně na obtížný trek ve východní části země. Zvolili jsme netradiční trasu do základního tábora pod Makalu (8463 m) a přechod tří sedel – East Col (6188 m), West Col (6135 m) a Amphu Labtsa (5885 m). Protože trasa pod Makalu vede přes velmi izolovanou oblast, sedla ve výškách i nad 6000 m, máme pořádnou výbavu: 400 m fixních lan, přetlakový pytel, ledovcové šrouby i satelitní telefon.

 

    Na startu kupujeme nepálskou kytaru a překonáváme s ní kulturní rozdíly

 

    Náš pochod je naplánován na 23 dní a začíná v Tumlingtar (450 m), kam nás za třičtvrtě hodiny dopravilo malé letadlo z Káthmándú. Už na nás čeká 8 silných prověřených nosičů. V jednom z obchůdků si pořizujeme podstatnou rekvizitu našeho treku – nepálskou kytaru s náhradní sadou strun.

    První den stoupání vesnicemi s rýžovými políčky do Chichile (1840 m) později vyhodnotíme jako zvláště náročný. Teplota dosahuje více než 30 stupňů, trápí nás nedostatek vody a převýšení 900 m. Vysoko nad údolím se však sbližujeme s našimi nosiči díky prvnímu večírku s kytarou. Zpívá a tancuje se v českém i nepálském stylu.

    Ráno zachycujeme na fotografie vrcholy Chamlang, Makalu a Jaljale Himal. Další dny jsou velmi pestré – postupujeme zemědělskými vesničkami, džunglí, zdoláváme visutý most přes řeku Arun Kosi ve výšce 650 m. Vystoupáme do sedla Shipton La (4216 m) a opět klesáme k řece Barun. Podle nadmořské výšky krajina přechází z tropického pásma až po alpínské vegetační. Dole jsou pralesy s věčně hladovými pijavicemi, nahoře houževnaté rododendrony.

    Spíme ve zbudovaných tábořištích a přátelští Nepálci nám všude připravují národní pokrm dal bhat (rýži s ostrou čočkovou omáčkou), brambory a polévky s nudlemi. I zde se dá koupit pivo a coca-cola. Protože víme, že v povodí řeky Barun prší mnohem více než v jiných částech Nepálu, přeháňky nás při přechodu Shipton La nerozhodí. Prales s obřími rododendrony je tajemný a vzrušující. Za deště přicházíme k nové chatě Yangri Kharka. Bohužel jeden z našich nosičů onemocněl a my se tu s ním musíme rozloučit.

 

   Cíle našeho treku: tábor Makalu a sedla East Col, West Col, Amphu Labtsa

 

    Další stoupání do tábora Makalu je už téměř bez srážek. Z mraků vykukují vrcholy Peak 6 (6524 m), Peak 7 (6758 m) a Chamlang (7321 m). Tábořiště Sherson je přesto ráno pokryto malou vrstvou sněhu. V táboře pod Makalu je přítomna pouze obsluha a naše expedice. Aklimatizační výstup nám umožní obdivovat stěnu Makalu. A pak přichází večer s dalším z večírků. Takovou party tu prý mají poprvé! Edgar a Laněk hrají na kytaru, Nepálci na harmoniku, nosiči tancují. Radujeme se z parádního počasí avizovaného na další dny.

    Třináctý den treku stoupáme po ledovcové moréně do francouzského tábora. Objevuje se však problém – čtyři nosiči nechtějí pokračovat. Postupně zjišťujeme, že to večer přehnali s alkoholem a došly jim síly. Nazítří se to však spraví a naše výprava pokračuje dle původního plánu do tábořiště High Camp (5700 m). Lokalita pod ledovcovým splazem, z něhož vytéká čistá pramenitá voda, nás vítá zalitá sluncem.

    Patnáctý den se zapsal jako nejdelší, nejnáročnější, ale také nejhezčí z celé akce. Vycházíme už v 6 hodin ráno a stoupáme po ledovci do sedla East Col. GPS ukazuje 6190 m a my jsme v nejvyšším bodě naší výpravy. Absolutně nestačíme nosičům, kteří vybíhají do sedla jako kamzíci, přestože je zakončeno asi 50m dvojkovým lezením. Na druhou stranu slaňujeme 60 m po fixním laně a hned si zahrajeme na kytaru pár oslavných songů.
    Po ledovci pokračujeme do sedla West Col. Scenérii ledovce, šesti a sedmitisícových vrcholů doplňuje modré nebe – co víc si přát? Snad jen trochu kyslíku, protože v této výšce je fyzická aktivita i dýchání velmi náročné. Láká nás blízký vrchol Baruntse, ale protože nemáme povolení ani dostatek času, odkládáme ho na příště. Po slanění z West Col nás čeká už jen sestup do Baruntse BC vybudovaného u jezera. Užíváme si úžasné výhledy na všechny strany.

    Noc v Baruntse BC je však kritická pro Zdenála, který má problémy s průduškami a rozhoduje se pokračovat do Lukly alternativní cestou – dolinou Hunku přes sedlo Mera La. My ostatní můžeme dva dny odpočívat u jezer Panch Pokhari a připravovat se na náročné sedlo Amphu Labtsa.

    Před výstupem stavíme stany pod ledovcovými splazy ve výšce 5540 m. Noam a další nosiči natahují fixní lana. Vstáváme za tmy a vycházíme do sedla jako první, těsně před členy francouzské skupiny. Nemá smysl s nimi soutěžit, jsme poměrně nalehko a nosiče stejně nepředstihneme. Nechceme nic uspěchat, postupujeme s rozvahou a ledovcové splazy pokoříme jako poslední.

 

    Nepálský kytarový koncert v 6000 metrech

 

    Příjemně hřející slunce osvětluje okolní stěny. Působí však i na impozantní rampouchy nad našimi hlavami a Noam nás vybízí ke spěchu. Nebezpečí je rychle zažehnáno. Šťastně dosahujeme sedla, vytahujeme kytaru a hrajeme oblíbené písně. Komu se to podaří, zazpívat si v skoro v 6000 m v kulise pěti nepálských jezer a vrcholů Lhotse, Everest, Ama Dablam?

    Při zpáteční cestě oceňujeme schopnosti našich nosičů, kteří přenášejí těžká a rozměrná zavazadla ve strmém terénu v koších zavěšených na pásce přes čelo. Jakmile jsme dole v bezpečí, ohlížíme se zpět a pátráme po naší sestupové trase. Stěna se jeví prudká, prakticky kolmá a neprostupná. Nemůžeme uvěřit, že jsme tudy před hodinou dokázali sestoupit.

    Novou energií nás naplňují představy dobrot, které si dopřejeme v nejbližší vesnici. Po téměř týdnu si v restauraci vychutnáváme pivo, steaky, čaje či momo (plněné těstovinové taštičky). Užíváme si tepla u kamen a oslavujeme naše dobrodružství, které se pomalu chýlí ke konci.

    Za pár dní máme odletět do Lukly. Někteří z nás ještě stíhají odbočku k táboru Everest s výstupem na tradiční Kala Pattar. Nakonec se všichni scházíme v Everest Steak House v Káthmándú. A u piva značky Everest už plánujeme další skvělý trek.

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

EKONOMIKA

Firmy nutne potrebujú ľudí, z Ukrajiny im ich vláda dovoliť nechce

Na jar minister práce Ján Richter hovoril o možnosti vpustiť na náš pracovný trh ľudí z tretích krajín v odvetviach, v ktorých to bude potrebné.

EKONOMIKA

Právnici, ktorí radili pri predaji Eurovey a príchode Číňanov

Právnické firmy pre SME a The Slovak Spectator ukázali top obchody, pri ktorých radili.

ŠPORT

Za Slovanom stále cítiť pachuť vytunelovaných harvardov

Medzi majiteľmi je dodnes firma zapletená do tunelovania harvardských fondov.


Už ste čítali?